Návrat z temnoty

30. října 2015 v 16:33 | asanita |  Knihy
Autor: Liz Coleyová
Nakladatelství: Litera Fortuna
Počet stran: 297
Počet kapitol: 20

Angie Chapmanové bylo třináct let, když odjela na skautský tábor, ze kterého už se ale nevrátila. Rodina i přátelé jí postrádali. Angelin případ brzy prosákl do tisku a policisté i soukromí detektivové jí začali hledat. Marně. Po čase (zhruba po dvou letech) se všechny snahy o nalezení dívky vzdaly. Závěr zněl, že Angie zemřela a už není šanci ji najít. Její rodiče a přátelé se s tímto verdiktem časem vyrovnají. Život jde dál.
Pak se ale stane něco opravdu zvláštního. Přesně tři roky po dívčině zmizení se Angie objeví v ulici kousek od svého domova. Necítí nohy a sama zaklepe na domovní dveře svých rodičů. Nemohou uvěřit svým očím, jejich holčička se vrátila. Je zde ale jeden malý problém. Angie samu sebe nepoznává. Je vyšší, hubenější, navíc má všude po těle podivné jizvy a škrábance. Na nic, co se s ní dělo po dobu, co byla pryč si navíc nepamatuje.
Případ se znovu rozjíždí. Angie chodí k psycholožce, která jí pomáhá vzpomenout si na to, co se jí stalo. Chce to ale Angie opravdu vědět? Jak moc se tím změní její osobnost? Dokáže se znovu vrátit do normálního života?



Tato kniha je velice... zvláštní. Ano zvláštní. To je to správné slovo. Vůbec jsem nevěděla, co od ní mám čekat a myslím, že to bylo dobře. Žánrově by se Návrat z temnoty dal zařadit k psychologickým thrillerům, které já za normálních okolností nečtu. V tomto případě jsem ale udělala výjimku a rozhodně toho nelituji.

Kniha působila velmi reálně a chvílemi až hrůzostrašně. Navíc v ní byly ty psychologické prvky, které knihu jako celek ještě více ozvláštnily. Postavy byly úžasné. Nejvíce jsem si tedy samozřejmě oblíbila Angie díky tomu, jak byla silná a jakým způsobem se s tím vším, co se jí stalo vyrovnávala. Alteři jako Kecalka se Skautkou byli také skvělí (ano vím, že tuto větu bez hlubších znalostí děje knihy nechápete, ale stejně jsem to sem musela napsat).

Děj byl zajímavý hlavně v tom, že jste vůbec ale vůbec nevěděli, co byste měli dále čekat, takže jste často mohli být velmi překvapení. Neříkám, že se některé nesrovnalosti daly vyladit a že kniha zanechala po dočtení spoustu nevyjasněných otázek, na které se v knize mohli objevit odpovědi, ale alespoň má kniha po dočtení v sobě ještě kousek tajemna.

Při čtení knihy jako takové jsem měla často velmi odlišné pocity. V jednu chvíli jsem si přála, aby byla delší a aby děj zas tak rychle neutíkal. V druhé chvíli jsem měla tak nepříjemný pocit, že jsem si říkala, jestli by snad nebylo lepší knihu nedočíst. Přesto všechno jsem to ale zvládla. Dočetla jsem to.

Dlouho po dočtení mě doprovázeli zvláštní pocity a myslím, že budu na Návrat z temnoty ještě dlouho vzpomínat a určitě si našla v mém srdci místo. Nevím, jestli budu mít dost silný žaludek na to se k této knize někdy v budoucnu vrátit. Ale určitě to stálo za to.

Závěr. Z mé recenze asi moc moudří nebudete, ale věřte mi, že tato kniha už jen kvůli své hloubce a důkazech o křehkosti lidské mysli opravdu stojí za to, i když zrovna nejste nadšení čtenáři thrillerů.

Ukázka:
Dozvěděla se však, jak patrně žila poslední tři roky. S výjimkou těžkých prací nemohla vyjít ani na krok; byla jí přisouzena prapodivná úloha třináctileté ženy v domácnosti, kterou musela hrát zcela dokonale, aby se zavděčila tomuto muži balancujícímu na hraně šílenství. Až na to, že takhle nežila ona - takhle za ni žila Skautka. Ani čtení dopisu v ní nezažehlo jedinou jiskérku vlastních vzpomínek či pocitů.

Hodnocení:



Přidávám knižní trailer, který je podle mě velmi povedený.


Zdroje obrázků: TADY aTADY
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Terča Terča | 28. listopadu 2015 v 21:30 | Reagovat

Omlouvám se, že to píšu sem, ale ráda bych se zeptala jak to bude s blogem dál, protože poslední dobou nejsi zrovna moc aktivní :-( . A když už jsme u tohoto tématu, bude někdy ještě Pro inspiraci? Jinak recenze na knihu je pěkná, možná si ji taky někdy přečtu. :-)

2 asanita asanita | Web | 29. listopadu 2015 v 11:51 | Reagovat

[1]: Ano, vím o tom, že nejsem aktivní. Není to ale tím, že bych neměla nápady na nové články. Je to spíše tím, že už mě jejich psaní nebaví tolik, co dříve a přemáhat se k jejich psaní nechci. ;-) Ráda bych se ke psaní vrátila, jde jen o to, kdy. :-)

S Pro inspiraci je to těžší, protože my Pavel neposílá obrázky ;-)

Určitě si jí přečti, bude se Ti líbit. :-)

3 Terča Terča | 10. prosince 2015 v 12:57 | Reagovat

Správně, jde jen o to kdy. Pokud možno tak co nejdřív.:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama