Píseň ledu a ohně: Hra o trůny

26. prosince 2015 v 18:13 | asanita |  Knihy
Autor: George R. R. Martin
Nakladatelství: Talpress
Počet stran: 846
Počet kapitol: -

Jednoho dne Neda Starka, vládce Zimohradu s severu jako takového, přijede navštívit jeho starý přítel, král Sedmi království, Robert Barotheon a dá mu nabídku, která se neodmítá. Chce po Nedovi, aby se stal jeho pobočníkem. Ned tuto nabídku přijme a vydá se spolu s Robertem, služebnictvem, královskou rodinou a svými dcerami Sansou (která se na jihu má zasnoubit s královým synem hezkým leč arogantním princem Joffem) a Aryí na jih do Králova přístaviště, odkud se nikdo ze Starkovi rodiny nikdy nevrátil, protože bezejmenní staří bohové nemají na jihu žádnou moc. Nedovi synové Bran a Robb spolu s Nedovou manželkou Lady Catelyn Stark zůstávají na Zimohradu. Bastard Jon Sníh se mezitím vydá na Zeď, aby se přidal k bratrům Noční hlídky. Tak náš příběh začíná.


Co se ale stane, když se do toho všeho zamotá pomstou posedlý dědic šíleného dračího krále Viserys, který si dělá nároky na trůn spolu se svou sestrou naivní leč spravedlivou Daenerys Targaryen? Pobočník sám je brzy polapen do nebezpečné sítě intrik a nástrah, ze které není úniku. Co s tím vším má ale společného podivná vražda bývalého králova pobočníka Jona Arryna a prohnaný rod Lannisterů? A kdo může za zmizení průzkumníka Noční hlídky Benjena Starka? Příběh plný bratrovražd, krvesmilsta, bitev, lásky a ambicí začíná. Zima se blíží!


Po dlouhé době jsem narazila na skutečně zajímavou knihu. Klasické fantasy jsem už dávno zavrhla s tím, že to není nic pro mě Eragon, Hobit ani Pán prstenů mě nikdy nenadchly a jelikož je Hra o trůny často právě k Tolkienovi přirovnávána, tak jsem tomu moc velké šance nedávala. Což byla chyba.

V prologu na mě vybafl zajímavý úryvek, který nasvědčoval, že se bude jednat o klasické fantasy, to se ale hned po prvních pár stránkách dalo zavrhnout. Čekalo nás prostředí připomínající temný evropský středověk a minimum magie, které však na konci knihy trochu přibylo, ale nepředbíhejme. V orientaci mi dost pomohla mapka na začátku knihy jen škoda, že tam nebyla zakreslena i svobodná města, kde žila Daenerys.

Ze začátku mě mátlo spoustu postav, jejichž jména se opravdu nedaly pomatovat, což nějak zvlášť nezlepšoval fakt, že každá kapitola byla vyprávěna z pohledu někoho jiného. Potom jsem na konci knihy ale objevila seznam významných rodů a postav, jenž mi hodně pomohl. Trvalo mi než jsem si zvykla na dlouhé popisy, které mi v ději občas celkem vadily.

Potom jsem se do toho ale dostala. Rozkouskovaný děj jsem začala doceňovat, nutil mě číst stále dál a dál. Uvědomila jsem si také, že to s těmi postavami není zas tak hrozné a na kapitoly od určitých postav jsem se vyloženě těšila. Po seznamovací první polovině přišla zajímavější druhá polovina knihy, kde to začalo být opravdu pestré.

George R. R. Martin dovedl svůj svět k dokonalosti a nepřestával překvapovat barvitou historií rodů a Sedmi království jako takových. Nepřestávalo mě udivovat množství možností toho, jak by se mohl děj vyvíjet dál, a tak jsem jen napjatě čekala, co Martin zase vymyslí.

Některé části knihy se četly lépe jiné hůře, ale tak už to bývá. K mým oblíbeným postavám patří samozřejmě Ned, skřet Tyrion Lannister, Arya Stark, Jon Sníh a princezna Daenerys Targaryen, se kterou se bylo opravdu snadné ztotožnit. Dost bych také ocenila kapitolu z pohledu lorda Baeliše (Malíčka) nebo prince Joffreye, bylo by to totiž dost zajímavé.

Tak co? Dáte Hře o trůny šanci a nebo dáte raději přednost seriálu (ten je sice 15+, ale to podle všeho nikdo moc neřeší)? Tak či tak určitě neprohloupíte. Já se už teď těším na druhý díl Skřet králů, který jsem našla pod stromečkem. :-)

Rada pod čarou. Tato kniha se nedoporučuje číst před jídlem nebo těsně po jídle - zvlášť ty části s Daenerys, pokud začnete číst pochopíte. Také se nedoporučuje si některé postavy moc oblíbit. Tak to je z mého hodnocení vše. Zítra se můžete těšit na recenzi Skleněného trůnu.

Ukázka:
Ned zůstal chvíli stát. Došla mu slova a byl plný nezměrného pocitu bezmoci. Nebylo to poprvé, kdy uvažoval, co tam vlastně dělá a proč se rozhodl vydat se s Robertem na jih. Nebyl Jonem Arrynem, aby dokázal držet na uzdě divokost krále a učit ho své moudrosti. Robert si bude dělat, co se mu zlíbí, tak jak to dělával vždycky, a nic, co Ned řekne nebo udělá, na tom nic nezmění. On patří na Zimohrad. Měl by teď být u Catelyn v jejím smutku a u Brana.

Hodnocení:


Líbila se Vám recenze? Jak jste si užili Vánoce?

Pište do komentářů.

Zdroj obrázků: TADY a TADY
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama