Verše

Výstup

24. srpna 2015 v 19:33 | asanita
Prázdniny se už chýlí ke konci, a tak tu mám pro vás jako útěchu další haiku (nebojte na Až za hranici jsem nezapomněla). Musím uznat, že mě horší název než "Výstup" napadnout snad ani nemohl, ale holt lepší nápady nebyly, no. Aby bylo jasno, tak tím názvem nemyslím výstup z tramvaje či jiného dopravního prostředku, ani hlasitý výstup rozmazleného dítěte, když mu rodič nechce koupit hračku po, které dítě "touží", ale výstup divadelní (což dosvědčuje obrázek níže), což byste určitě pochopili i beze mě (já jenom aby bylo jasno). Pokud někoho z Vás napadne lepší, výstižnější, název, tak mi ho klidně napište do komentářů a když se mi bude líbit, tak haiku s radostí přejmenuji. Teď už ale nebudu zdržovat, protože ze zkušenosti vím, že ty úvody stejně moc lidí nečte, takže jdeme na to.

Kolem světa

13. června 2015 v 15:32 | asanita
Tímto zveřejňuji poslední předpřipravené haiku, které mělo spletitý svět internetu ve své psané podobě spatřit už v neděli (tedy zhruba před týdnem). Jak ale sami vidíte, moc mi to nevyšlo, a tak jste se ho mohli dočkat až teď. Do haiku jsem se snažila zařadit všechny světadíly, ač se mi to příliš nepovedlo. Ano světadíly by tam byly, ale jeden jsem si tam svévolně přidala. Jistěže vím, že je střední Amerika pouze označení regionu a že zeměpisně patří k Severní Americe, tudíž tam mám již zmiňovanou Severní Ameriku dvakrát, ale prostě jsem cítila, že to tak má být (Ano skvělá výmluva, ne?). O tom jak se mi zpracování tohoto tématu ne/povedlo se každopádně můžete přesvědčit sami.

Jak se den změnil ve věčnost

6. června 2015 v 21:36 | asanita
Jsem tu (dnes již podruhé) s mým v pořadí již třetím haiku tentokrát na téma týdne. Původně jsem neměla v plánu na toto téma nic psát, ale když už jsem začala s tímto žánrem experimentovat, tak by byla škoda něco nezkusit. Doufám, že na Vás haiku nebude působit tak depresivně jako na mě, pokud ale ano, tak Vás můžu uklidnit - původní záměr to nebyl. Teď už ale k hlavnímu jádru článku.

V oblacích

6. června 2015 v 11:43 | asanita
Přidávám sem další haiku, které jsem chtěla zveřejnit už někdy minulý týden v pondělí. Bohužel jsem se k tomu nějak nedostala, tak se to snažím dohnat teď o víkendu (i když mám také plánů docela dost). V záloze mám ještě další dvě haiku a z toho je jedno na téma týdne (to se pokusím zveřejnit ještě dnes). Toto zveřejňování bude probíhat chronologicky, aby v tom nebyl moc velký zmatek. Doufám, že si haiku užijete a že spolu s ním také vyrazíte do oblak.

Tanec v dešti aneb mé první a rozhodně ne poslední haiku

25. května 2015 v 18:06 | asanita
Tak jsem včera (již poněkolikáté) poslouchala úžasnou píseň Elements od Lindsey Stirling a v tom mě Lindseyna hra na housle v dešti (předvádění vodního živlu) inspirovala k napsání tohoto haiku. Jak už jste mohli vyčíst z nadpisu, tak se jedná o mé první haiku, a tak si myslím, že mě čeká ještě dlouhá cesta k tomu, aby to mělo nějakou lepší úroveň. Mně se haiku ale líbí a proto ho zveřejňuji.

Tajuplná aneb báseň o Aljašce Youngové

27. dubna 2015 v 18:17 | asanita
Rozhodla jsem se napsat další báseň, kterou mnozí z Vás jistě uvítají. Báseň je napsána o jedná z hlavních postav z knihy Hledání Aljašky, tedy o Aljašce Youngové. Aljaška je postava velmi inspirativní, a tak není divu, že o ní tahle báseň vznikla. Názor na Aljašku se může samozřejmě lišit podle toho, jak jste knihu samotnou vnímali, a tak mě prosím v komentářích nesuďte za to, jak jsem jí vnímala já. Pokud se ale chystáte knihu číst, tak Vás varuji: báseň obsahuje zásadní spoiler! To je jenom, abyste netvrdili, že jsem Vás nevarovala. Teď už ale k básni.

Hledači štěstí

11. dubna 2015 v 16:51 | asanita
Tuhle báseň jsem napsala do Kikabiny soutěže, jejíž téma zní "Radost, Veselost, Štěstí" své výtvory můžete zasílat do 19. dubna, takže možná ještě něco stihnete. Původně jsem chtěla napsat povídku, ale nějak se mi to vymklo, a tak z toho vzniklo tohle (:D). Doufám, že se Vám báseň bude líbit (o výsledcích soutěže Vás samozřejmě informuji) a užijete si jí.

Poutník

13. června 2014 v 19:21 | asanita
Před přečtením této básně byste měli vědět, že jsem od desíti let žádnou báseň nenapsala. Dříve jsem psala spíše dětské básně (Babička, Kočka, Hezké odpoledne atd.), nyní jsem trochu změnila styl (uvidíte sami). Ještě bych Vám ráda řekla, jak tato báseň vznikla a jak se mé dlouhé básnické ticho prolomilo. Prolézala jsem různé blogy a na jednom jsem si všimla ikonky klubu snílků. Ze zvědavosti jsem ikonku rozklikla a v klubu se mi zalíbilo. Zkoumala jsem různé rubriky a tam jsem objevila projekt Imaginarius, ve kterém jsou zajímavé obrázky a hudba pro inspiraci. Pustila jsem si píseň k iluzi sté dvacáté sedmé (najdete ji pod tímto úvodem) a stalo se to, slova se mi sama ozývala v hlavě a vznikla z nich tato báseň. (Že bych se k snílkům přidala? Hmmmm.)
 
 

Reklama